Je čas radikálně změnit pojetí a obsah nákupního software! Nebo ne?

LinkedIn nákupní influencer Joel Collin-Demers, pro kterého je sociální síť platformou, jak být vidět a jak oslovit své potenciální zákazníky, přišel na konci roku 2025 s poměrně radikální myšlenkou, která rozvířila diskuzi napříč nákupní komunitou (téměř 60 komentářů). Odkaz na list na post naleznete na konci článku.

Nazrál čas na radikální revizi nákupních nástrojů?

Hlavní argument autora je zřejmý a logický: Je nutno si přiznat, že tradiční source-to-pay (S2P) softwarová řešení, postavená na desítkách let starém kódu, roztříštěných datech a lineárním workfow procesu jednoduše nevyhovují realitě dnešního moderního nákupu a podnikání. Vzhledem k novým potřebám trhu nestačí pouze změnit uživatelské prostředí (UX), posílit systém o AI funkcionalitu a nabídnout kvalitnější analytiku.

Podle autora nespokojenost uživatelů se současným řešením nejlépe dokládá příchod celé řady nových firem, které místo komplexních platforem nabízejí řešení pro konkrétní nákupní problémy. Jejich řešení obvykle nejsou postaveny na rigidních procesech, nákupních databázích a nákupním žargonu, ale na reálných potřebách uživatelů (nejen nákupčích), flexibilních procesech a integrací s jinými zdroji dat.

Komentáře pod postem potvrzují frustraci uživatelů, nacházíme zde stížnosti na zbytečnou komplexitu, slabé uživatelské prostředí, vendor lock-in i technický dluh, kdy tradiční nákupní software reflektují nové technologie a příležitosti, které tyto technologie nabízejí.

Přední poskytovatelé nákupních software na nové trendy reagují zásadní změnou svého software, který slibuje „totální sladění založené na AI“ nebo „příští generace XXX.“ Největší poskytovatel potom tvrdí, že příští generace jejich produktu bude založena na business technology platform se zcela novým uživatelských prostředím, vložené analytice a dokonalé integraci s firemním software (ERP).

Revoluce nebo Evoluce?

Problémem obecných volání po zásadní změně a oznámení, že „přecházíme na zcela nový …“ je, že „slibem nezarmoutíš“ a z hlediska PR je vždy atraktivnější vydávat každou evoluční změnu za radikální až revoluční změnu paradigmatu nákupu. Pokud zlepšíte uživatelské prostředí a přidáte nové funkce, opravdu to je radikální změna, která staví na hlavu současný nákup? Pokud software obohatíte o funkce generativní umělé inteligence, opravdu jste změnili pojetí moderního nákupu? Pokud začnete více využívat data, která již společnost má, opravdu se jedná o Nákup X.O nebo o přirozený vývoj umožněný novými technologiemi?

Nákupní software Promitea samozřejmě nezůstává stranou nových technologií. Místo velkohubého PR však preferujeme soustavnou práci a klademe důraz na konkrétní funkcionality, které našim uživatelům přinášejí konkrétní a hmatatelný přínos. Například v roce 2025 jsme přidali nové funkce jako

• Fázi „Žádost o nákup“ a „Příprava výběrového řízení,“ určená žadatelům, která i nepoučené žadatele provede krok za krokem přípravou investičního záměru a vyžádá si od nich relevantní data tak, aby nákupčí měl vše potřebné k okamžitému zahájení výběrového řízení. Zlepšení kvality vstupů a úspora času v rámci interní diskuse je až neuvěřitelná!
• Vedle přednastavených šablon pro opakovaná výběrová řízení „Jedním klikem,“ jsme zavedli funkce „Minutová poptávka,“ která umožňuje vytvořit a odeslat jednoduchou poptávku na nový nákup doslova během pěti minut, včetně oslovení nových dodavatelů, kteří mohou podat nabídku během minuty i bez registrace. Pokud se přesto ukáže, že výběrové řízení je složitější, lze jedním klikem přeskočit do „plného nastavení.“
• Zapojení generativní umělé inteligence tam, kde to dává opravdu smysl a přináší přidanou hodnotu, tzn. „Hledání dodavatelů,“ „Hodnocení výběrového řízení,“ „Doporučení dalších kroků výběrového řízení,“ „Automatické vyjednávání s dodavateli prostřednictvím AI.“
• Efektivní využití dat jako „Hlídání naplněnosti rámcových smluv,“ nebo „hodnocení kvalifikace či výkonosti dodavatelů“ pomocí umělé inteligence.

Je nákupní proces přežitý?

Vždy když někdo tvrdí „pryč se vším starým,“ a argumentuje mlhavými vizemi a skvělými příklady, které však nereprezentují běžné nákupní situace, je nutno zpozornět a zachovat zdravou skepsi.

Především volání po „flexibilnějších“ nákupních procesech může být dvojsečná zbraň. Na jednu stranu flexibilita a zjednodušení procesů samozřejmě všechno odbyrokratizuje, urychlí a zjednoduší, ale na druhou stranu to obvykle umožní i větší improvizaci a porušování pravidel. A protože „neznalost vede k chybám a příležitost dělá zloděje,“ je rigidní nákupní proces do značné míry garantem, ochranou a bariérou nestandardního chování. Z tohoto pohledu není současná architektura nákupního software v současném pojetí přežitá, protože zaručuje standardizované procesy, transparentnost, auditovatelnost, a provozní stabilitu.

Další vývoj nákupních software?

Příchod generativní umělé inteligence je zásadní inovace, která mění pravidla hry pro firemní nákup. Technologie se vyvíjí neuvěřitelným tempem, ale stejně tak se vynořují i znepokojivé otázky, na které v současnosti neznáme uspokojivou odpověď.

Je jasné, že nákupní software se musí vyvíjet v souladu s rozvojem nových technologií, tyto technologie integrovat a vyvíjet se v souladu dobrou nákupní praxi. My v Promitea vidíme příležitosti především tam, kde je možno konkrétní nákupní činnosti automatizovat nebo poloautomatizovat, kde může AI nákupčímu pomoci s interpretací dat a kontextem, kde chceme posílit rozvoj dodavatelů a inovace, kde je klíčem k úspěchu analýza a sledování výkonnosti dodavatelů a nákupních rizik, kde je účelné rozdělit činnosti mezi člověka a stroj, typické třeba aktivní řízení smluv a dat v reálném čase.

Naopak se obáváme, že v některých případech jsou vizionáři a guru nákupního software příliš optimističtí a nedoceňují rizika. U rozvíjejících se technologií stále platí, že „cesta do pekel je vždy dlážděna dobrými úmysly.“ Jinými slovy, „tradiční“ nákupní software v současném pojetí zůstává nezastupitelný všude tam, kde musíme trvat na dodržování jednoznačných pravidel a postupů jako je proces výběrového řízení, schvalování dodavatelů nebo otázky nákupní compliance. Umělá inteligence může pomoci, může převzít některé role, ale „nesmíme z toho dělat holubník.“ Zde musí změna architektury a tempo vývoje odrážet vývoj technologie.

Domníváme se, že další 1–2 roky ukážou,

• kdo dokáže spojit stabilní procesní jádro s AI-nativními schopnostmi a otevřenou integrací,
• kdo dokáže nabídnout relevantní funkcionality, které opravdu přinesou zlepšení pro uživatele a co je jen prázdný marketing,
• kdo dokáže reagovat na vývoj technologie (pozitivní i negativní) a kdo se jen vezl na vlně a sliboval vzdušné zámky.

Ale ať už tato přirozená selekce dopadne jakkoli, jedno je jisté a pozitivní: nákup z této debaty vyjde silnější a kvalitnější, vybaven lepším uživatelským prostředím, posílen o efektivnější nástroje, zásobován čistšími daty.

Reference:

Post

Článek